Blog

Všichni to známe, zuby bychom si měli čistit minimálně dvakrát denně, ráno a večer, alespoň po dobu tří minut. Někdo tvrdí, že je třeba si zuby čistit po každém jídle, ale upřímně, kdo z nás dodržuje alespoň jedno z těchto dvou, řekněme, ustálených pravidel? Existují ale jednoduchá pravidla, díky kterým si pomůžete ke krásnému a zářivě bílému chrupu!

1)      Měnění kartáčků: Zubní kartáček bychom měli používat maximálně po dobu tří měsíců, poté jsou již štětinky zohýbané a opotřebované, měli byste tedy zajít do nejbližší drogerie, či jiné prodejny a koupit kartáček nový. Jeho výměna je také vhodná po každé nemoci.

2)      Více různých past: Co se týče pasty, je dobré využívat najednou několik různých druhů od více výrobců a střídat například tři v jedno období. Každý výrobce přidává mírně jinou účinnou látku, která poté bojuje s mikroorganismy v ústech. Pokud budete používat pouze jednu, mikroby si na takovou látku poměrně rychle zvyknou, adaptují se vůči ní a poté již nebude garantovaný bělící účinek reálně fungovat. Pokud však budete prostřídávat, uvidíte že váš chrup nabere rychle bělejší barvy.

3)      Délka čištění: Dále se můžeme soustředit na dobu, kterou věnujete svým ústům. Každý z nás sice zná pravidlo tří minut, není to ale tak, jak by se mohlo zdát. Večer po celém dni je třeba alespoň 10 minut, ráno pak po noci, kdy nic nejíme ani nepijeme, stačí doba kratší, ideálně okolo pěti minut. Pokud se do ústní hygieny pouštíte až po snídani, je vhodné si před snídaní vyčistit ústa alespoň zběžně bez zubní pasty. Odstraníte tak zubní plak, aniž byste ovlivnili chuť vaší snídaně.

4)      Zubní kámen: Pokud jíte mléčné výrobky, včetně například sýrů, bude se vám nejspíš na chrupu vytvářet vápníková vrstva, známá jako kámen. Lze jej ve většině případů běžně sloupnout například nehtem, je však jednodušší řádně tlačit na kartáček. Kámen bohužel často vzniká okolo kořene zubu a může zapříčinit paradontózu. Pokud navíc kouříte, barva kamene se změní ve žlutou až hnědou.

Pokud tedy chcete svá ústa rozzářit, vyzkoušejte některý z těchto triků.

Všichni to známe, zuby bychom si měli čistit minimálně dvakrát denně, ráno a večer, alespoň po dobu tří minut. Někdo tvrdí, že je třeba si zuby čistit po každém jídle, ale upřímně, kdo z nás dodržuje alespoň jedno z těchto dvou, řekněme, ustálených pravidel? Existují ale jednoduchá pravidla, díky kterým si pomůžete ke krásnému a zářivě bílému chrupu!

1)      Měnění kartáčků: Zubní kartáček bychom měli používat maximálně po dobu tří měsíců, poté jsou již štětinky zohýbané a opotřebované, měli byste tedy zajít do nejbližší drogerie, či jiné prodejny a koupit kartáček nový. Jeho výměna je také vhodná po každé nemoci.

2)      Více různých past: Co se týče pasty, je dobré využívat najednou několik různých druhů od více výrobců a střídat například tři v jedno období. Každý výrobce přidává mírně jinou účinnou látku, která poté bojuje s mikroorganismy v ústech. Pokud budete používat pouze jednu, mikroby si na takovou látku poměrně rychle zvyknou, adaptují se vůči ní a poté již nebude garantovaný bělící účinek reálně fungovat. Pokud však budete prostřídávat, uvidíte že váš chrup nabere rychle bělejší barvy.

3)      Délka čištění: Dále se můžeme soustředit na dobu, kterou věnujete svým ústům. Každý z nás sice zná pravidlo tří minut, není to ale tak, jak by se mohlo zdát. Večer po celém dni je třeba alespoň 10 minut, ráno pak po noci, kdy nic nejíme ani nepijeme, stačí doba kratší, ideálně okolo pěti minut. Pokud se do ústní hygieny pouštíte až po snídani, je vhodné si před snídaní vyčistit ústa alespoň zběžně bez zubní pasty. Odstraníte tak zubní plak, aniž byste ovlivnili chuť vaší snídaně.

4)      Zubní kámen: Pokud jíte mléčné výrobky, včetně například sýrů, bude se vám nejspíš na chrupu vytvářet vápníková vrstva, známá jako kámen. Lze jej ve většině případů běžně sloupnout například nehtem, je však jednodušší řádně tlačit na kartáček. Kámen bohužel často vzniká okolo kořene zubu a může zapříčinit paradontózu. Pokud navíc kouříte, barva kamene se změní ve žlutou až hnědou.

Pokud tedy chcete svá ústa rozzářit, vyzkoušejte některý z těchto triků.

S jedinečnou myšlenkou vytvoření KOVOZOO přišel jeden z majitelů společnosti na zpracování různých druhů odpadů ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Pánové Bronislav Janeček a Radonír Bureš vytvořili holding společností REC Group, který se zabývá zpracováním kovového, nebezpečného odpadu, pneumatik, plastů, dřeva, papíru, elektrospotřebičů atd.

Tento areál vznikl v místě bývalého cukrovaru. Výjimečným počinem již byla oprava všech tamních zchátralých budov.
Kromě této náročné práce však chtěli vytvořit něco ojedinělého, a to se jim vskutku podařilo. Přišli s myšlenkou, jak lidem ukázat, že ne všechen odpad nemusí nutně končit v různých hutích a na skládkách. KOVOZOO je tak ojedinělou zoo nejen u nás, ale také v celé Evropě. V současnosti čítá přes 250 zvířat vyrobených z kovu. Tato zvířata jsou v životní velikosti a jejich podoba je opravdu dokonale propracovaná.

Zvířatům vdechují život různí lidé, ať už jsou to profesionální kováři, domácí kutilové, či např. samotní majitelé firmy. Svoji zoo mají v úmyslu rozšířit bez mála ještě o jednou tolik exponátů tak, aby se počtem zvířat vyrovnali nejmenší „živé“ zoo v České republice. Práci vedoucí k vytvoření některého ze zvířat si však může vyzkoušet úplně každý, a to v případě zájmu i za odborné pomoci, která je tu každému k dispozici.

Kromě dokonalých zvířat je možné v areálu vyšlápnout na 27 metrový maják, pomyslně se svézt na pirátské lodi, či obdivovat největší letoun vyrobený v Československu, který byl původně určen do šrotu. Celým areálem Vás pak, pokud o to stojíte, provezemašinka. Ta Vám ukáže nejen celou KOVOZOO, ale také prostředí ostatních společností, kde se třídí odpad. Část zpracování odpadů a areálů je možné vidět i z vyhlídkových lávek, které jsou v současnosti 220 metrů dlouhé. V budoucnu se však počítá s jejich rozšířením až na 1250 metrů.

S jedinečnou myšlenkou vytvoření KOVOZOO přišel jeden z majitelů společnosti na zpracování různých druhů odpadů ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Pánové Bronislav Janeček a Radonír Bureš vytvořili holding společností REC Group, který se zabývá zpracováním kovového, nebezpečného odpadu, pneumatik, plastů, dřeva, papíru, elektrospotřebičů atd.

Tento areál vznikl v místě bývalého cukrovaru. Výjimečným počinem již byla oprava všech tamních zchátralých budov.
Kromě této náročné práce však chtěli vytvořit něco ojedinělého, a to se jim vskutku podařilo. Přišli s myšlenkou, jak lidem ukázat, že ne všechen odpad nemusí nutně končit v různých hutích a na skládkách. KOVOZOO je tak ojedinělou zoo nejen u nás, ale také v celé Evropě. V současnosti čítá přes 250 zvířat vyrobených z kovu. Tato zvířata jsou v životní velikosti a jejich podoba je opravdu dokonale propracovaná.

Zvířatům vdechují život různí lidé, ať už jsou to profesionální kováři, domácí kutilové, či např. samotní majitelé firmy. Svoji zoo mají v úmyslu rozšířit bez mála ještě o jednou tolik exponátů tak, aby se počtem zvířat vyrovnali nejmenší „živé“ zoo v České republice. Práci vedoucí k vytvoření některého ze zvířat si však může vyzkoušet úplně každý, a to v případě zájmu i za odborné pomoci, která je tu každému k dispozici.

Kromě dokonalých zvířat je možné v areálu vyšlápnout na 27 metrový maják, pomyslně se svézt na pirátské lodi, či obdivovat největší letoun vyrobený v Československu, který byl původně určen do šrotu. Celým areálem Vás pak, pokud o to stojíte, provezemašinka. Ta Vám ukáže nejen celou KOVOZOO, ale také prostředí ostatních společností, kde se třídí odpad. Část zpracování odpadů a areálů je možné vidět i z vyhlídkových lávek, které jsou v současnosti 220 metrů dlouhé. V budoucnu se však počítá s jejich rozšířením až na 1250 metrů.

S jedinečnou myšlenkou vytvoření KOVOZOO přišel jeden z majitelů společnosti na zpracování různých druhů odpadů ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Pánové Bronislav Janeček a Radonír Bureš vytvořili holding společností REC Group, který se zabývá zpracováním kovového, nebezpečného odpadu, pneumatik, plastů, dřeva, papíru, elektrospotřebičů atd.

Tento areál vznikl v místě bývalého cukrovaru. Výjimečným počinem již byla oprava všech tamních zchátralých budov.
Kromě této náročné práce však chtěli vytvořit něco ojedinělého, a to se jim vskutku podařilo. Přišli s myšlenkou, jak lidem ukázat, že ne všechen odpad nemusí nutně končit v různých hutích a na skládkách. KOVOZOO je tak ojedinělou zoo nejen u nás, ale také v celé Evropě. V současnosti čítá přes 250 zvířat vyrobených z kovu. Tato zvířata jsou v životní velikosti a jejich podoba je opravdu dokonale propracovaná.

Zvířatům vdechují život různí lidé, ať už jsou to profesionální kováři, domácí kutilové, či např. samotní majitelé firmy. Svoji zoo mají v úmyslu rozšířit bez mála ještě o jednou tolik exponátů tak, aby se počtem zvířat vyrovnali nejmenší „živé“ zoo v České republice. Práci vedoucí k vytvoření některého ze zvířat si však může vyzkoušet úplně každý, a to v případě zájmu i za odborné pomoci, která je tu každému k dispozici.

Kromě dokonalých zvířat je možné v areálu vyšlápnout na 27 metrový maják, pomyslně se svézt na pirátské lodi, či obdivovat největší letoun vyrobený v Československu, který byl původně určen do šrotu. Celým areálem Vás pak, pokud o to stojíte, provezemašinka. Ta Vám ukáže nejen celou KOVOZOO, ale také prostředí ostatních společností, kde se třídí odpad. Část zpracování odpadů a areálů je možné vidět i z vyhlídkových lávek, které jsou v současnosti 220 metrů dlouhé. V budoucnu se však počítá s jejich rozšířením až na 1250 metrů.

Jste také v situaci, kdy vaše dítě dokáže sedět celé odpoledne u počítače a zuřivě se věnovat monstrům na obrazovce? Psychologové tvrdí, že je to pro mladou generaci velmi škodlivé pro jejich vývoj. Prý se aktivují jejich agresivní stránky povahy, hrozí nebezpečí, že budou i v reálném životě agresivní a mnoho dalších proti. Současné výzkumy ale ukázaly, že PC hry nejsou tak nebezpečné, jak se dříve presentovalo.

Co bychom měli ohlídat?
Přestává vaše dítě dělat jiné aktivity, než je vysedávání u PC?Pak byste měli začít sledovat, proč vaše ratolest volí jako kamaráda raději PC hry, než živé vrstevníky. Příčinou často bývá, že dítě se necítí v kolektivu vrstevníků dobře. Bývají to děti, které mají nějaký handicap, kvůli kterému se jim kolektiv posmívá, a oni neuspějí. Než se nechat šikanovat, mnozí pak raději zvolí kamaráda, který se jim neposmívá, kde jsou často hrdiny. I při hře on-line her, kde komunikují s jinými hráči, mohou být uznávaní a vážení, protože umí hru zvládnout a často jsou schopní být co platní i svým spoluhráčům. Takovým dětem se pak vrací sebevědomí a cítí se v herním světě spokojeni. Kdyby jim něco podobného někdo nabídl v reálném světě, asi by nechali PC být a opět by se vrátily mezi reálné přátele. Je tedy třeba hledat příčinu, proč se naše děti stahují k izolaci u PC. Neváhejme vyhledat pomoc psychologa, který nám s tím může pomoci. A vězme, že není na místě dlouho otálet.

Pokud naše ratolesti vyhledávají PC hry pouze tehdy, když reální přátelé odjedou s rodiči na dovolenou nebo když začne venku pršet, určitě se nemusíme obávat nějaké závislosti. Naopak, dítě si tříbí postřeh, naučí se spolupracovat v týmu, ve kterém mnohdy musí hrát a obstát. Že se vám hry zdají často kruté? Asi ano, ale statistiky ukazují, že virtuální vybití vzteku a agrese nemá prakticky žádný vliv na morální vývoj jejich uživatelů. Aby z dítěte vyrostl násilník, je potřeba mít určitou genetickou výbavu, která toto tvoří velkou mírou a zařídí, že se pak povaha adolescenta vyvíjí patologicky. Takže dá se obecně říci, že jako u všeho, i u PC her všeho s mírou a je vše v pořádku.

Jste také v situaci, kdy vaše dítě dokáže sedět celé odpoledne u počítače a zuřivě se věnovat monstrům na obrazovce? Psychologové tvrdí, že je to pro mladou generaci velmi škodlivé pro jejich vývoj. Prý se aktivují jejich agresivní stránky povahy, hrozí nebezpečí, že budou i v reálném životě agresivní a mnoho dalších proti. Současné výzkumy ale ukázaly, že PC hry nejsou tak nebezpečné, jak se dříve presentovalo.

Co bychom měli ohlídat?
Přestává vaše dítě dělat jiné aktivity, než je vysedávání u PC?Pak byste měli začít sledovat, proč vaše ratolest volí jako kamaráda raději PC hry, než živé vrstevníky. Příčinou často bývá, že dítě se necítí v kolektivu vrstevníků dobře. Bývají to děti, které mají nějaký handicap, kvůli kterému se jim kolektiv posmívá, a oni neuspějí. Než se nechat šikanovat, mnozí pak raději zvolí kamaráda, který se jim neposmívá, kde jsou často hrdiny. I při hře on-line her, kde komunikují s jinými hráči, mohou být uznávaní a vážení, protože umí hru zvládnout a často jsou schopní být co platní i svým spoluhráčům. Takovým dětem se pak vrací sebevědomí a cítí se v herním světě spokojeni. Kdyby jim něco podobného někdo nabídl v reálném světě, asi by nechali PC být a opět by se vrátily mezi reálné přátele. Je tedy třeba hledat příčinu, proč se naše děti stahují k izolaci u PC. Neváhejme vyhledat pomoc psychologa, který nám s tím může pomoci. A vězme, že není na místě dlouho otálet.

Pokud naše ratolesti vyhledávají PC hry pouze tehdy, když reální přátelé odjedou s rodiči na dovolenou nebo když začne venku pršet, určitě se nemusíme obávat nějaké závislosti. Naopak, dítě si tříbí postřeh, naučí se spolupracovat v týmu, ve kterém mnohdy musí hrát a obstát. Že se vám hry zdají často kruté? Asi ano, ale statistiky ukazují, že virtuální vybití vzteku a agrese nemá prakticky žádný vliv na morální vývoj jejich uživatelů. Aby z dítěte vyrostl násilník, je potřeba mít určitou genetickou výbavu, která toto tvoří velkou mírou a zařídí, že se pak povaha adolescenta vyvíjí patologicky. Takže dá se obecně říci, že jako u všeho, i u PC her všeho s mírou a je vše v pořádku.

Jste také v situaci, kdy vaše dítě dokáže sedět celé odpoledne u počítače a zuřivě se věnovat monstrům na obrazovce? Psychologové tvrdí, že je to pro mladou generaci velmi škodlivé pro jejich vývoj. Prý se aktivují jejich agresivní stránky povahy, hrozí nebezpečí, že budou i v reálném životě agresivní a mnoho dalších proti. Současné výzkumy ale ukázaly, že PC hry nejsou tak nebezpečné, jak se dříve presentovalo.

Co bychom měli ohlídat?
Přestává vaše dítě dělat jiné aktivity, než je vysedávání u PC?Pak byste měli začít sledovat, proč vaše ratolest volí jako kamaráda raději PC hry, než živé vrstevníky. Příčinou často bývá, že dítě se necítí v kolektivu vrstevníků dobře. Bývají to děti, které mají nějaký handicap, kvůli kterému se jim kolektiv posmívá, a oni neuspějí. Než se nechat šikanovat, mnozí pak raději zvolí kamaráda, který se jim neposmívá, kde jsou často hrdiny. I při hře on-line her, kde komunikují s jinými hráči, mohou být uznávaní a vážení, protože umí hru zvládnout a často jsou schopní být co platní i svým spoluhráčům. Takovým dětem se pak vrací sebevědomí a cítí se v herním světě spokojeni. Kdyby jim něco podobného někdo nabídl v reálném světě, asi by nechali PC být a opět by se vrátily mezi reálné přátele. Je tedy třeba hledat příčinu, proč se naše děti stahují k izolaci u PC. Neváhejme vyhledat pomoc psychologa, který nám s tím může pomoci. A vězme, že není na místě dlouho otálet.

Pokud naše ratolesti vyhledávají PC hry pouze tehdy, když reální přátelé odjedou s rodiči na dovolenou nebo když začne venku pršet, určitě se nemusíme obávat nějaké závislosti. Naopak, dítě si tříbí postřeh, naučí se spolupracovat v týmu, ve kterém mnohdy musí hrát a obstát. Že se vám hry zdají často kruté? Asi ano, ale statistiky ukazují, že virtuální vybití vzteku a agrese nemá prakticky žádný vliv na morální vývoj jejich uživatelů. Aby z dítěte vyrostl násilník, je potřeba mít určitou genetickou výbavu, která toto tvoří velkou mírou a zařídí, že se pak povaha adolescenta vyvíjí patologicky. Takže dá se obecně říci, že jako u všeho, i u PC her všeho s mírou a je vše v pořádku.

Rybář je vždycky šťastný – ať chytí na udici cokoliv: kapra, štiku, úhoře, ale i drobné rybky plné kostí jako je cejn nebo plotice.
Jedna z ryb, kterou ulovit není žádná legrace, se jmenuje mník jednovousý (Lota lota). Je to noční tulák, který má rád ošklivé počasí, zimu, déšť a stoupající zkalenou vodu. Ideální podmínky pro lov mníka jsou skutečně v podzimních plískanicích – zkrátka tehdy, kdy se žádnému rybáři nechce opustit teplo domova a vyrazit do nepohody.

V době, kdy se většina ryb ukládá k zimnímu spánku, mník se naopak dostává do nejlepší kondice. Ve dne odpočívá zalezlý někde v úkrytech pod břehem nebo kameny, večer a v noci se toulá tmou a hledá, co by si kde smlsl. Když se nám podaří být ve správný čas na správném místě , můžeme se těšit na pěkný úlovek.
Na lov mníka jednovousého je třeba se pořádně připravit. Mnohdy příprava zabere daleko víc času, než samotný lov. Vybrat správné pruty, nejlépe středně tvrdé s vlascem 0,25 nebo 0,30. Větší tloušťka vlasce vadit nebude, voda bývá po deštích většinou stejně zakalená. A pokud budeme chytat v místech, kde je hodně kořenů či jiných překážek, silnější prut i vlasec bude výhodou. Bojující mník se totiž velmi snadno zamotá do trsů trávy nebo do kořenů.

Takže kromě náhradního prutu je dobré mít připraveny do zásoby i návazce – u vody už na to nebude čas.
Mníci berou ponejvíc za soumraku. A protože povolená doba lovu v zimních měsících končí v 18 hodin, musíme využít každou minutu. Mníci náhle vyrazí, začnou brát a během okamžiku mohou zase zmizet.
Háček volíme nejlépe střední velikosti – na malý háček se nevejde celá rousnice a mník si rád pochutnává na velkých soustech.

Hájen je od 1. 1. – 15.3. a jeho minimální lovná délka je 30 cm.
V posledních letech se mníci pravidelně vysazují, ale pozor! Podle vyhlášky 395/1992 Sb. je u nás mník stále řazen mezi chráněné druhy, a proto si ho rybář může ponechat jen na revírech, kde byla udělena výjimka a byla vysloveně uvedena v soupisu revírů.

Rybář je vždycky šťastný – ať chytí na udici cokoliv: kapra, štiku, úhoře, ale i drobné rybky plné kostí jako je cejn nebo plotice.
Jedna z ryb, kterou ulovit není žádná legrace, se jmenuje mník jednovousý (Lota lota). Je to noční tulák, který má rád ošklivé počasí, zimu, déšť a stoupající zkalenou vodu. Ideální podmínky pro lov mníka jsou skutečně v podzimních plískanicích – zkrátka tehdy, kdy se žádnému rybáři nechce opustit teplo domova a vyrazit do nepohody.

V době, kdy se většina ryb ukládá k zimnímu spánku, mník se naopak dostává do nejlepší kondice. Ve dne odpočívá zalezlý někde v úkrytech pod břehem nebo kameny, večer a v noci se toulá tmou a hledá, co by si kde smlsl. Když se nám podaří být ve správný čas na správném místě , můžeme se těšit na pěkný úlovek.
Na lov mníka jednovousého je třeba se pořádně připravit. Mnohdy příprava zabere daleko víc času, než samotný lov. Vybrat správné pruty, nejlépe středně tvrdé s vlascem 0,25 nebo 0,30. Větší tloušťka vlasce vadit nebude, voda bývá po deštích většinou stejně zakalená. A pokud budeme chytat v místech, kde je hodně kořenů či jiných překážek, silnější prut i vlasec bude výhodou. Bojující mník se totiž velmi snadno zamotá do trsů trávy nebo do kořenů.

Takže kromě náhradního prutu je dobré mít připraveny do zásoby i návazce – u vody už na to nebude čas.
Mníci berou ponejvíc za soumraku. A protože povolená doba lovu v zimních měsících končí v 18 hodin, musíme využít každou minutu. Mníci náhle vyrazí, začnou brát a během okamžiku mohou zase zmizet.
Háček volíme nejlépe střední velikosti – na malý háček se nevejde celá rousnice a mník si rád pochutnává na velkých soustech.

Hájen je od 1. 1. – 15.3. a jeho minimální lovná délka je 30 cm.
V posledních letech se mníci pravidelně vysazují, ale pozor! Podle vyhlášky 395/1992 Sb. je u nás mník stále řazen mezi chráněné druhy, a proto si ho rybář může ponechat jen na revírech, kde byla udělena výjimka a byla vysloveně uvedena v soupisu revírů.